kolektiv autorů
Almanach českých šlechtických rodů 2024
Po restituci jsme se jako potomci šlechty opět stali majiteli větších či menších hospodářských celků s plnou odpovědností za jejich správu a obnovu. A tak vzrostl zájem o návštěvu šlechtických sídel a památek i zájem o historii a aristokracii. Česká historická šlechta ovlivnila politiku a dějiny našeho státu, měla vliv na vzdělanost, podporovala umění i vědu. Jako odkaz zachovala řadu krásných památek, uměleckých děl i pamětihodností ukrytých v zámeckých knihovnách, do kterých se bezpochyby zařadí i toto nové vydání almanachu. Věřím, že poslouží nejen pro odborná historická bádání, ale že potěší a pomůže v orientaci i všem ostatním, kteří se ve volném čase věnují ušlechtilým zájmům a historii.
Lucius Annaeus Seneca
O duševním klidu
Seneca vždy patřil a stále patří k nejznámějším a nejoblíbenějším římským autorům. Jeho filozofické spisy, úvahy a konsolace čili útěchy byly hojně čteny pro naléhavý etický obsah a srozumitelnost. Hledá cesty k mravní odpovědnosti cti, vnitřní svobodě a duševní vyrovnanosti, uvažuje o smrti a o přátelství a jeho prospěšnosti a potřebnosti, chválí odpoutání od materiálních potřeb, prosazuje myšlenku o rovnosti všech lidí apod. Je to filozofie praktického života a lze z ní vyčíst mnoho autorových vlastních zkušeností ze vzrušené doby, kterou prožíval.
Výpověď doby konce 19. a začátku 20. století, zásah 1. světové války do života běžného člověka, vznik české turistiky, základní pravidla chování na cestách – to vše obsahuje dílo Turistika Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského, průkopníka české turistiky…
Veršovánky o tom, jak si chlapec Cvalík se strýčkem vyrobili nafukovací přívěs za auto a vydali se spolu se svým psem Alíkem na cesty.
Pod titulem Válečné paměti se dostávají do rukou českého čtenáře obě knihy Gaia Iulia Caesara, Zápisky o válce v Galii a o válce občanské, a jeho následovníků: Hirtiův dodatek (osmá kniha) k válce V Galii a spisy autorů neznámých jmen o válce alexandrijské, africké a hispánské.
Sedmým svazkem Dějin se uzavírá překlad spisu jednoho z nejvýznamnějších římských historiků, který svým podáním vtiskl dílu formu, již se po něm snažili napodobit i historikové pozdějších dob.
Pražské legendy od Aloise Jiráska, Josefa Svátka, Eduarda Petišky a Julia Košnáře převyprávěl František Mikolášek.